स्वा॒दु॒षं॒सदः॑ पि॒तरो॑ वयो॒धाः कृ॑च्छ्रे॒श्रितः॒ शक्ती॑वन्तो गभी॒राः। चि॒त्रसे॑ना॒ इषु॑बला॒ अमृ॑ध्राः स॒तोवी॑रा उ॒रवो॑ व्रातसा॒हाः ॥९॥
svāduṣaṁsadaḥ pitaro vayodhāḥ kṛcchreśritaḥ śaktīvanto gabhīrāḥ | citrasenā iṣubalā amṛdhrāḥ satovīrā uravo vrātasāhāḥ ||
स्वा॒दु॒ऽसं॒सदः॑। पि॒तरः॑। व॒यः॒ऽधाः। कृ॒च्छ्रे॒ऽश्रितः॑। शक्ति॑ऽवन्तः। ग॒भी॒राः। चि॒त्रऽसे॑नाः। इषु॑ऽबलाः। अमृ॑ध्राः। स॒तःऽवी॑राः। उ॒रवः॑। व्रा॒त॒ऽस॒हाः ॥९॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर राजपुरुष कैसे हों, इस विषय को कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
रथगोपाः
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुना राजपुरुषाः कीदृशा भवेयुरित्याह ॥
हे राजन् ! ये स्वादुषंसदो वयोधा कृच्छ्रेश्रितः शक्तीवन्तो गभीराश्चित्रसेना इषुबला अमृध्राः सतोवीरा व्रातसाहा उरवः पुत्रान् पितर इव प्रजाः पालयन्तो धर्मिष्ठा मनुष्याः स्युस्तैस्त्वं प्रजाः सततं पालय ॥९॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
How should the officers of the State be-is further told.
O king! nourish your subjects, as fathers serve their children, with the help of those righteous men, who are partakers of good food, long-lived, patient in adversity and resorting to Dharma (righteousness) mighty, deep (cool) minded, armed with wondrous army, strong in arrows and other good weapons and having strong armies, not killing any one unjustly, endowed with much energy, waney, invincible and conqueror of numerous hosts.
