ति॒ग्मायु॑धौ ति॒ग्महे॑ती सु॒शेवौ॒ सोमा॑रुद्रावि॒ह सु मृ॑ळतं नः। प्र नो॑ मुञ्चतं॒ वरु॑णस्य॒ पाशा॑द्गोपा॒यतं॑ नः सुमन॒स्यमा॑ना ॥४॥
tigmāyudhau tigmahetī suśevau somārudrāv iha su mṛḻataṁ naḥ | pra no muñcataṁ varuṇasya pāśād gopāyataṁ naḥ sumanasyamānā ||
ति॒ग्मऽआ॑युधौ। ति॒ग्महे॑ती॒ इति॑ ति॒ग्मऽहे॑ती। सु॒ऽशेवौ॑। सोमा॑रुद्रा। इ॒ह। सु। मृ॒ळ॒त॒म्। नः॒। प्र। नः॒। मु॒ञ्च॒त॒म्। वरु॑णस्य। पाशा॑त्। गो॒पा॒यत॑म्। नः॒। सु॒ऽम॒न॒स्यमा॑ना ॥४॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर वे क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
वरुण के पाश से छुटकारा
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तौ किं कुर्य्यातामित्याह ॥
हे सोमारुद्राविव वर्त्तमानौ तिग्मायुधौ तिग्महेती सुशेवौ वैद्यराजानौ ! युवामिह नः सु मृळतं नोऽस्मान् वरुणस्य पाशात्प्र मुञ्चतं सुमनस्यमाना सन्तौ नः सततं गोपायतम् ॥४॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
What do they--the king and the physician do again-is told.
O king and physician ! you who are like the Soma and other herbs and Pranas (vital breaths), who are armed with sharp weapons and thunderbolt like arms-kind and loving, be gracious unto us. Release us from the noose (band) of the fierce disease, powerful like the Udana (a vital breath). Keep us from sorrow in your loving kindness.
