अका॑रि वा॒मन्ध॑सो॒ वरी॑म॒न्नस्ता॑रि ब॒र्हिः सु॑प्राय॒णत॑मम्। उ॒त्ता॒नह॑स्तो युव॒युर्व॑व॒न्दा वां॒ नक्ष॑न्तो॒ अद्र॑य आञ्जन् ॥३॥
akāri vām andhaso varīmann astāri barhiḥ suprāyaṇatamam | uttānahasto yuvayur vavandā vāṁ nakṣanto adraya āñjan ||
अका॑रि। वा॒म्। अन्ध॑सः। वरी॑मन्। अस्ता॑रि। ब॒र्हिः। सु॒प्र॒ऽअ॒य॒नत॑मम्। उ॒त्ता॒नऽह॑स्तः। यु॒व॒युः। व॒व॒न्द॒। आ। वा॒म्। नक्ष॑न्तः। अद्र॑यः। आ॒ञ्ज॒न् ॥३॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर वे क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
प्राणसाधना द्वारा शरीर का अलंकरण
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तौ किं कुर्यातामित्याह ॥
हे सभासेनेशौ ! यो युवयुरुत्तानहस्तो वरीमन् वामन्धसस्सुप्रायणतमं बर्हिरकारि दुःखादस्तारि तं विज्ञाय ववन्द ये विद्यादिषु शुभगुणेषु नक्षन्तोऽद्रय इव वामाञ्जँस्तान् युवां कामयेथाम् ॥३॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
What should they do-is told.
O President of the Council of Ministers and Commander of the army! you should desire that man, who longing for you, salutes you with hands up, knowing that you take him away from misery and make the firmament in the best dealing cause of producing food grains etc. (through raining down water) and those who attaining knowledge and other good virtues desire you like clouds.
