उ॒त त्ये मा॑ पौरुकु॒त्स्यस्य॑ सू॒रेस्त्र॒सद॑स्योर्हिर॒णिनो॒ ररा॑णाः। वह॑न्तु मा॒ दश॒ श्येता॑सो अस्य गैरिक्षि॒तस्य॒ क्रतु॑भि॒र्नु स॑श्चे ॥८॥
uta tye mā paurukutsyasya sūres trasadasyor hiraṇino rarāṇāḥ | vahantu mā daśa śyetāso asya gairikṣitasya kratubhir nu saśce ||
उ॒त। त्ये। मा॒। पौ॒रु॒ऽकु॒त्स्यस्य॑। सू॒रेः। त्र॒सद॑स्योः। हि॒र॒णिनः। ररा॑णाः। वह॑न्तु। मा॒। दश॑। श्येता॑सः। अ॒स्य॒। गै॒रि॒ऽक्षि॒तस्य॑। क्रतु॑ऽभिः। नु। स॒श्चे॒ ॥८॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
अब विद्वद्विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
गैरिक्षित के ऋतुओं से युक्त होना
स्वामी दयानन्द सरस्वती
अथ विद्वद्विषयमाह ॥
पौरुकुत्स्यस्य त्रसदस्योर्हिरणिनोऽस्य गैरिक्षितस्य सूरेः क्रतुभिस्सह रराणा मा वहन्तूत त्ये दश श्येतास इव मा वहन्तु तानहं नु सश्चे ॥८॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The subject of learned men is dealt.
I seek the company of wisemen cloaked in intellect and actions. They are the progeny of brave persons, well-armed with many missiles, arms and weapons, and the thieves and robbers are afraid of them. They are equipped with gold and riches and live at hills (secure places). As ten white horses reach me, I keep and train them very well.
