यो वः॑ सु॒नोत्य॑भिपि॒त्वे अह्नां॑ ती॒व्रं वा॑जासः॒ सव॑नं॒ मदा॑य। तस्मै॑ र॒यिमृ॑भवः॒ सर्व॑वीर॒मा त॑क्षत वृषणो मन्दसा॒नाः ॥६॥
yo vaḥ sunoty abhipitve ahnāṁ tīvraṁ vājāsaḥ savanam madāya | tasmai rayim ṛbhavaḥ sarvavīram ā takṣata vṛṣaṇo mandasānāḥ ||
यः। वः॒। सु॒नोति॑। अ॒भि॒ऽपि॒त्वे। अह्ना॑म्। ती॒व्रम्। वा॒जा॒सः॒। सव॑नम्। मदा॑य। तस्मै॑। र॒यिम्। ऋ॒भ॒वः॒। सर्व॑ऽवीरम्। आ। त॒क्ष॒त॒। वृ॒ष॒णः॒। म॒न्द॒सा॒नाः ॥६॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
ऋभु, वृषा व मन्दसान
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
हे वृषणो वाजास ऋभवो ! मन्दसाना यूयं यो वोऽह्नामभिपित्वे मदाय तीव्रं सवनं सुनोति तस्मै सर्ववीरं रयिमातक्षत ॥६॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The same subject of attributes of the enlightened is highlighted.
O mighty and highly learned wisemen ! desirous of welfare of all, you confer upon him riches wealth that makes men brave (by giving military training). These brave men pour out at day time and give abiding delight and splendid wealth for the fulfilment of noble desires.
