ए॒वा स॒त्यं म॑घवाना यु॒वं तदिन्द्र॑श्च सोमो॒र्वमश्व्यं॒ गोः। आद॑र्दृत॒मपि॑हिता॒न्यश्ना॑ रिरि॒चथुः॒ क्षाश्चि॑त्ततृदा॒ना ॥५॥
evā satyam maghavānā yuvaṁ tad indraś ca somorvam aśvyaṁ goḥ | ādardṛtam apihitāny aśnā riricathuḥ kṣāś cit tatṛdānā ||
ए॒व। स॒त्यम्। म॒घ॒ऽवा॒ना॒। यु॒वम्। तत्। इन्द्रः॑। च॒। सो॒म॒। ऊ॒र्वम्। अश्व्य॑म्। गोः। आ। अ॒द॒र्दृ॒त॒म्। अपि॑ऽहितानि। अश्ना॑। रि॒रि॒चथुः॑। क्षाः। चि॒त्। त॒तृ॒दा॒ना ॥५॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर राजप्रजा के गुणों को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
इन्द्रियों का समादर
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुना राजप्रजागुणानाह ॥
हे सोम ! मघवाना युवं यत्सत्यं गोरूर्वमश्व्यं प्राप्य शत्रूनादर्दृतं तदिन्द्रः सङ्गृह्य शत्रून् हिंस्याद् यान्यपिहितान्यश्ना रिरिचथुः क्षाश्च चिद्रिरिचथुस्ताः प्राप्य दुष्टानां ततृदाना स्यातामेवमेवेन्द्रः स्यात् ॥५॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The attributes of the rulers and the subjects are told.
O prosperous ruler and subjects ! both of you are endowed with peaceful qualities and obtain what is possible from the earth sources and the speed of horses (horse-power) and thus destroy enemies. Whatever enjoyable objects and lands are available, make proper use of them and remove the miseries. A king should thus discharge his duty.
