गृ॒ष्टिः स॑सूव॒ स्थवि॑रं तवा॒गाम॑नाधृ॒ष्यं वृ॑ष॒भं तुम्र॒मिन्द्र॑म्। अरी॑ळ्हं व॒त्सं च॒रथा॑य मा॒ता स्व॒यं गा॒तुं त॒न्व॑ इ॒च्छमा॑नम् ॥१०॥
gṛṣṭiḥ sasūva sthaviraṁ tavāgām anādhṛṣyaṁ vṛṣabhaṁ tumram indram | arīḻhaṁ vatsaṁ carathāya mātā svayaṁ gātuṁ tanva icchamānam ||
गृ॒ष्टिः। स॒सू॒व॒। स्थवि॑रम्। त॒वा॒गाम्। अ॒ना॒धृ॒ष्यम्। वृ॒ष॒भम्। तुम्र॑म्। इन्द्र॑म्। अरी॑ळ्हम्। व॒त्सम्। च॒रथा॑य। मा॒ता। स्व॒यम्। गा॒तुम्। त॒न्वे॑। इ॒च्छमा॑नम् ॥१०॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
वेदमाता का आदर्श पुत्र
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
हे मघवन् राजन् ! यथा गृष्टिश्चरथाय वत्समिव माता स्थविरं तवागामनाधृष्यं तुम्रं वृषभमिवाऽरीळ्हं स्वयं गातुं पृथिवीमिच्छमानमिन्द्रं ससूव तथाहं त्वदर्थं भूमिराज्यं तन्वे ॥१०॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The duties of a ruler are elaborated.
O king! you possess abundant wealth. Like a cow bears a calf, a highly learned mother gives birth to a strong, arrestable vigorous, energetic and prompter for noble action. He proves to be invincible, mighty like a bull, destroyer of enemies, and desirous of noble speech and he rules over the earth. In the same manner, I extend the administration of the land for you.
