अश्वि॑ना॒ परि॑ वा॒मिषः॑ पुरू॒चीरी॒युर्गी॒र्भिर्यत॑माना॒ अमृ॑ध्राः। रथो॑ ह वामृत॒जा अद्रि॑जूतः॒ परि॒ द्यावा॑पृथि॒वी या॑ति स॒द्यः॥
aśvinā pari vām iṣaḥ purūcīr īyur gīrbhir yatamānā amṛdhrāḥ | ratho ha vām ṛtajā adrijūtaḥ pari dyāvāpṛthivī yāti sadyaḥ ||
अश्वि॑ना। परि॑। वा॒म्। इषः॑। पु॒रू॒चीः। ई॒युः। गीः॒ऽभिः। यत॑मानाः। अमृ॑ध्राः। रथः॑। ह॒। वा॒म्। ऋ॒त॒ऽजाः। अद्रि॑ऽजूतः। परि॑। द्यावा॑पृथि॒वी इति॑। या॒ति॒। स॒द्यः॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
अब शिल्पविद्यासिद्ध यान से जाने-आने के विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
दृढ़ व दीप्त शरीररथ
स्वामी दयानन्द सरस्वती
अथ शिल्पविद्यासिद्धयानेन गमनागमनविषयमाह।
हे अश्विना यदि वामृतजा अद्रिजूतो रथो द्यावापृथिवी सद्यः परि याति तर्हि तेन वां ह गीर्भिरमृध्रा यतमाना अध्यापकोपदेशका इव पुरूचीरिष परीयुः ॥८॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
About travelling by the vehicles manufactured with technical and scientific precision is told.
O learned technicians ! if you possess. vehicle, manufactured well with precision, going up into the clouds. quickly and going round the earth and heaven, then you can accomplish all your noble desires that bestow upon you much happiness, like the non-violent and industrious teachers and preachers get with their noble words.
