ओष्ठा॑विव॒ मध्वा॒स्ने वद॑न्ता॒ स्तना॑विव पिप्यतं जी॒वसे॑ नः। नासे॑व नस्त॒न्वो॑ रक्षि॒तारा॒ कर्णा॑विव सु॒श्रुता॑ भूतम॒स्मे॥
oṣṭhāv iva madhv āsne vadantā stanāv iva pipyataṁ jīvase naḥ | nāseva nas tanvo rakṣitārā karṇāv iva suśrutā bhūtam asme ||
ओष्ठौ॑ऽइव। मधु॑। आ॒स्ने। वद॑न्ता। स्तनौ॑ऽइव। पि॒प्य॒त॒म्। जी॒वसे॑। नः॒। नासा॑ऽइव। नः॒। त॒न्वः॑। र॒क्षि॒तारा॑। कर्णौ॑ऽइव। सु॒ऽश्रुता॑। भू॒त॒म्। अ॒स्मे इति॑॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
ओष्ठौ-स्तनौ-नासा-कर्णौ
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह।
हे विद्वांसो यूयं यावास्ने मध्वोष्ठाविव वदन्ता जीवसे स्तनाविव नः पिप्यतं नासेव नस्तन्वो रक्षितारा अस्मे कर्णाविव सुश्रुता भूतं तावग्निवायू विदितौ कारयत ॥६॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The subject of learned persons further moves.
O learned persons ! impart us the knowledge about the fire and air which are like the two lips that enable the mouth to speak sweet words. They are also like two nostrils that preserve our body (through breathings), let them be to us like two ears that hear well.
