अहे॑ळता॒ मन॑सा श्रु॒ष्टिमा व॑ह॒ दुहा॑नां धे॒नुं पि॒प्युषी॑मस॒श्चत॑म्। पद्या॑भिरा॒शुं वच॑सा च वा॒जिनं॒ त्वां हि॑नोमि पुरुहूत वि॒श्वहा॑॥
aheḻatā manasā śruṣṭim ā vaha duhānāṁ dhenum pipyuṣīm asaścatam | padyābhir āśuṁ vacasā ca vājinaṁ tvāṁ hinomi puruhūta viśvahā ||
अहे॑ळता। मन॑सा। श्रु॒ष्टिम्। आ। व॒ह॒। दुहा॑नाम्। धे॒नुम्। पि॒प्युषी॑म्। अ॒स॒श्चत॑म्। पद्या॑भिः। आ॒शुम्। वच॑सा। च॒। वा॒जिन॑म्। त्वाम्। हि॒नो॒मि॒। पु॒रु॒ऽहू॒त॒। वि॒श्वहा॑॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
पद्याभिः वचसा च
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह।
हे पुरुहूत त्वमहेळता मनसा पद्योभिर्वचसा चासश्चतं पिप्युषीं दुहानां धेनुं विश्वहा श्रुष्टिमावह। अहं वाजिनं त्वां हिनोमि ॥३॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
More virtues of the friendship with learned persons are stated.
O learned persons ! you are respected by many and are inaccessible to those who disrespect you with their deeds and words. As the cow pleases all with its plenty of milk, the same way let proper language should come to us without delay all the time. I seek you because you possess nice knowledge.
