भरे॑षु॒ हव्यो॒ नम॑सोप॒सद्यो॒ गन्ता॒ वाजे॑षु॒ सनि॑ता॒ धनं॑धनम्। विश्वा॒ इद॒र्यो अ॑भिदि॒प्स्वो॒३॒॑मृधो॒ बृह॒स्पति॒र्वि व॑वर्हा॒ रथाँ॑इव॥
bhareṣu havyo namasopasadyo gantā vājeṣu sanitā dhanaṁ-dhanam | viśvā id aryo abhidipsvo mṛdho bṛhaspatir vi vavarhā rathām̐ iva ||
भरे॑षु। हव्य॑। नम॑सा। उ॒प॒ऽसद्यः॑। गन्ता॑। वाजे॑षु। सनि॑ता। धन॑म्ऽधनम्। विश्वाः॑। इत्। अ॒र्यः। अ॒भि॒ऽदि॒प्स्वः॑। मृधः॑। बृह॒स्पतिः॑। वि। व॒व॒र्ह॒। रथा॑न्ऽइव॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
'सब धनों के दाता' प्रभु
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह।
यो हव्यो नमसोपसद्यो गन्ता सनिता बृहस्पतिरर्यो भरेषु वाजेषु धनन्धनं ववर्ह रथानिव विश्वा इदभिदिप्स्वो मृधो विववर्ह स इद्राज्यं कर्त्तुमर्हति ॥१३॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The subject of kingdom is further explained.
A capable ruler should always protect the great and reverent persons with honor and respectful approach. Such a ruler becomes master of wealth and power in the battlefield. Like a chariot, he moves to all directions and activities. Moreover, such a ruler does not pick up unnecessary struggles with arrogant persons.
