वी॒ळु चि॑द्दृ॒ळ्हा पि॒तरो॑ न उ॒क्थैरद्रिं॑ रुज॒न्नङ्गि॑रसो॒ रवे॑ण। च॒क्रुर्दि॒वो बृ॑ह॒तो गा॒तुम॒स्मे अहः॒ स्व॑र्विविदुः के॒तुमु॒स्राः ॥
vīḻu cid dṛḻhā pitaro na ukthair adriṁ rujann aṅgiraso raveṇa | cakrur divo bṛhato gātum asme ahaḥ svar vividuḥ ketum usrāḥ ||
वी॒ळु। चि॒त्। दृ॒ळ्हा। पि॒तरः॑। नः॒। उ॒क्थैः। अद्रि॑म्। रुज॑न्। अङ्गि॑रसः। रवे॑ण। च॒क्रुः। दि॒वः। बृ॒ह॒तः। गा॒तुम्। अ॒स्मे इति॑। अह॒रिति॑। स्वः॑। वि॒वि॒दुः॒। के॒तुम्। उ॒स्राः ॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर किनकी कौन कैसे सेवा करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहा है ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
अद्रि - भङ्ग
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनः कैः के कथं सेवनीया इत्युपदिश्यते ॥
अस्माभिर्ये पितर उक्थैर्नोस्मान् दृढं केतुं वीळु स्वश्चिदुस्रा गातुमिवाहर्बृहतो दिव इव विविदुः। अङ्गिरसो रवेणाद्रिं रुजन्निवास्मे दुःखनाशं चक्रुस्ते सेवनीयाः ॥ २ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
Who should be served and how is taught in the second Mantra.
We must always serve those wise experienced men who give us good knowledge and thus make us happy by their noble instruction and advice, as the rays of the sun fallingon earth or the day help in getting knowledge of all objects. As the winds scatter the clouds, so they destroy our misery, therefore they should be always respected by us.
