परे॑हि॒ विग्र॒मस्तृ॑त॒मिन्द्रं॑ पृच्छा विप॒श्चित॑म्। यस्ते॒ सखि॑भ्य॒ आ वर॑म्॥
parehi vigram astṛtam indram pṛcchā vipaścitam | yas te sakhibhya ā varam ||
परा॑। इ॒हि॒। विग्र॑म्। अस्तृ॑तम्। इन्द्र॑म्। पृ॒च्छ॒। वि॒पः॒ऽचित॑म्। यः। ते॒। सखि॑ऽभ्यः। आ। वर॑म्॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
मनुष्य लोग विद्वानों के समीप जाकर क्या करें और वे इनके साथ कैसे वर्तें, इस विषय का उपदेश ईश्वर ने अगले मन्त्र में किया है-
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
‘विग्र व अस्तृत’ विपश्चित्
स्वामी दयानन्द सरस्वती
तत्समीपे स्थित्वा मनुष्येण किं कर्त्तव्यम्, ते च तान् प्रति किं कुर्य्युरित्युपदिश्यते।
हे विद्यां चिकीर्षो मनुष्य ! यो विद्वान् तुभ्यं सखिभ्यो मित्रशीलेभ्यश्चासमन्ताद्वरं विज्ञानं ददाति, तं विग्रमस्तृतमिन्द्रं विपश्चितमुपगम्य सन्देहान् पृच्छ। यथार्थतया तदुपदिष्टान्युत्तराणि गृहीत्वाऽन्येभ्यस्त्वमपि वद। यो ह्यविद्वान् ईर्ष्यकः कपटी स्वार्थी मनुष्योऽस्ति तस्मात्सर्वदा परेहि॥४॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
What should men do by sitting at the feet of the wise and what should they teach them is taught in this fourth Mantra.
O man desirous of acquiring knowledge; approach a learned and wise person who is truthful in mind, word and dead, who observes non-violence and who gives good knowledge to all men of friendly nature. Approach him and get your doubts cleared. After getting correct answers for your questions and doubts from him preach to others also. Keep yourself far away from him who is not learned, is jealous, deceitful and selfish.
