मा वो॑ मृ॒गो न यव॑से जरि॒ता भू॒दजो॑ष्यः । प॒था य॒मस्य॑ गा॒दुप॑ ॥
mā vo mṛgo na yavase jaritā bhūd ajoṣyaḥ | pathā yamasya gād upa ||
मा । वः॒ । मृ॒गः । न । यव॑से । ज॒रि॒ता । भू॒त् । अजो॑ष्यः । प॒था । य॒मस्य॑ । गा॒त् । उप॑॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
उन वायुओं के संबंध से जीव को क्या होता है, इस विषय का उपदेश अगले मंत्र में किया है।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
कर्तव्य - परायणता
स्वामी दयानन्द सरस्वती
(मा) निषेधार्थे (वः) एतेषां मरुताम् (मृगः) हरिणः (न) इव (यवसे) भक्षणीये घासे (जरिता) स्तोता जनः (भूत्) भवेत्। अत्र बहुलं छन्दस्यमाङ्योगेपि# इत्यडभावः*। (अजोष्यः) असेवनीयः (पथा) श्वासप्रश्वासरूपेण मार्गेण (यमस्य) निग्रहीतुर्वायोः (गात्) गच्छेत्। अत्र +लडर्थे लुङडभावश्च। (उप) सामीप्ये ॥५॥ #[अ० ६।४।७५।] *[लिङ् र्थे लुङच।सं०।] +[लिङ् र्थे लुङ्। सं०]
तत्सम्बंधेन जीवस्य किं भवतीत्युपदिश्यते।
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
What becomes of the Jiva or soul with their (Maruts) association is taught in the fifth Mantra.
O officers and people of the State, as a deer is never indifferent to pasture, so you should conduct yourselves in such a way that your admirer may not deserve censure but, be praiseworthy and practicing Pranayama, may he not go to the Path of Yama (death) soon. ( He may not die pre-maturely).
