असा॑म॒ यथा॑ सुष॒खाय॑ एन स्वभि॒ष्टयो॑ न॒रां न शंसै॑:। अस॒द्यथा॑ न॒ इन्द्रो॑ वन्दने॒ष्ठास्तु॒रो न कर्म॒ नय॑मान उ॒क्था ॥
asāma yathā suṣakhāya ena svabhiṣṭayo narāṁ na śaṁsaiḥ | asad yathā na indro vandaneṣṭhās turo na karma nayamāna ukthā ||
असा॑म। यथा॑। सु॒ऽस॒खायः॑। ए॒न॒। सु॒ऽअ॒भि॒ष्टयः॑। न॒राम्। न। शंसैः॑। अस॑त्। यथा॑। नः॒। इन्द्रः॑। व॒न्द॒ने॒ऽस्थाः। तु॒रः। न। कर्म॑। नय॑मानः। उ॒क्था ॥ १.१७३.९
स्वामी दयानन्द सरस्वती
अब मित्रपरत्व से विद्वानों के विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
प्रभुरूप उत्तम मित्रवाले
स्वामी दयानन्द सरस्वती
अथ मित्रपरत्वेन विद्वद्विषयमाह ।
हे एन विद्वन् यथा स्वभिष्टयः सुसखायो वयं नरां शंसैर्नोत्तमगुणैस्त्वां प्राप्ता असाम यथा वा वन्दनेष्ठाः तुर इन्द्रः कर्म नेव नोऽस्माकमुक्था नयमानोऽसत् तथा वयमाचरेम ॥ ९ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
A learned person is a friend, and as such should be dealt with in that way.
O learned persons you achieve happiness by being industrious. May we of noble intentions be your valued friends. May we come to you with good virtues, by the praise of noble leading men, and ultimately initiating them in our practical life. May we behave as an admirable prosperous and active friend who does righteous acts leading to the acquisition of sciences.
