त्रय॑: के॒शिन॑ ऋतु॒था वि च॑क्षते संवत्स॒रे व॑पत॒ एक॑ एषाम्। विश्व॒मेको॑ अ॒भि च॑ष्टे॒ शची॑भि॒र्ध्राजि॒रेक॑स्य ददृशे॒ न रू॒पम् ॥
trayaḥ keśina ṛtuthā vi cakṣate saṁvatsare vapata eka eṣām | viśvam eko abhi caṣṭe śacībhir dhrājir ekasya dadṛśe na rūpam ||
त्रयः॑। के॒शिनः॑। ऋ॒तु॒ऽथा। वि। च॒क्ष॒ते॒। स॒व्ँम्व॒त्स॒रे। व॒प॒ते॒। एकः॑। ए॒षा॒म्। विश्व॑म्। एकः॑। अ॒भि। च॒ष्टे॒। शची॑भिः। ध्राजिः॑। एक॑स्य। द॒दृ॒शे॒। न। रू॒पम् ॥ १.१६४.४४
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर विद्वानों के विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
तीन केशियों का ज्ञान
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनर्विद्वद्विषयमाह ।
हे अध्यापकाऽध्येतृपरीक्षका यूयं यथा केशिनस्त्रयः सूर्यविद्युद्वायवः संवत्सरे ऋतुथा शचीभिर्विचक्षत एषामेको वपत एको विश्वमभिचष्ट एकस्य ध्राजी रूपं च न ददृशे तथा यूयमिह प्रवर्त्तध्वम् ॥ ४४ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
More about the learned persons.
O teachers and students examiners There three (Agni, Surya and Vayu) with a beautiful tresses-so to speak-look down in their several seasons upon the earth; one of them Agni-the ritual fire is established once in a year, comes annually shears the ground; the second one (the sun) by his acts illuminates the universe; while the course of the third one (air) is visible; though not in its form.
