प्र विष्ण॑वे शू॒षमे॑तु॒ मन्म॑ गिरि॒क्षित॑ उरुगा॒याय॒ वृष्णे॑। य इ॒दं दी॒र्घं प्रय॑तं स॒धस्थ॒मेको॑ विम॒मे त्रि॒भिरित्प॒देभि॑: ॥
pra viṣṇave śūṣam etu manma girikṣita urugāyāya vṛṣṇe | ya idaṁ dīrgham prayataṁ sadhastham eko vimame tribhir it padebhiḥ ||
प्र। विष्ण॑वे। शू॒षम्। ए॒तु॒। मन्म॑। गि॒रि॒ऽक्षिते॑। उ॒रु॒ऽगा॒याय॑। वृष्णे॑। यः। इ॒दम्। दी॒र्घम्। प्रऽय॑तम्। स॒धऽस्थ॑म्। एकः॑। वि॒ऽम॒मे। त्रि॒ऽभिः। इत्। प॒देऽभिः॑ ॥ १.१५४.३
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
गिरिक्षित् विष्णु
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ।
हे मनुष्या य एक इत् त्रिभिः पदेभिरिदं दीर्घं प्रयतं सधस्थं प्रविममे तस्मै वृष्णे गिरिक्षित उरुगायाय विष्णवे मन्म शूषमेतु ॥ ३ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
In the glory of Vishnu the Mantra reads.
Let our strength and our knowledge be dedicated to Vishnu (the all-pervading God). He is glorified by many sages and seers. That Almighty, dwells on the mountains, clouds and all other objects everywhere. He all alone has created vast cumbersome and limitless Universe with the particles of three kinds-gross, subtle and very subtle. All should know and understand that distinction.
