आदिद्धोता॑रं वृणते॒ दिवि॑ष्टिषु॒ भग॑मिव पपृचा॒नास॑ ऋञ्जते। दे॒वान्यत्क्रत्वा॑ म॒ज्मना॑ पुरुष्टु॒तो मर्तं॒ शंसं॑ वि॒श्वधा॒ वेति॒ धाय॑से ॥
ād id dhotāraṁ vṛṇate diviṣṭiṣu bhagam iva papṛcānāsa ṛñjate | devān yat kratvā majmanā puruṣṭuto martaṁ śaṁsaṁ viśvadhā veti dhāyase ||
आत्। इत्। होता॑रम्। वृ॒ण॒ते॒। दिवि॑ष्टिषु। भग॑म्ऽइव। प॒पृ॒चा॒नासः॑। ऋ॒ञ्ज॒ते॒। दे॒वान्। यत्। क्रत्वा॑। म॒ज्मना॑। पु॒रु॒ऽस्तु॒तः। मर्त॑म्। शंस॑म्। वि॒श्वधा॑। वेति॑। धाय॑से ॥ १.१४१.६
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
ज्ञानयज्ञों में प्रभु का वरण
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ।
यद्यः पुरुष्टुतो विश्वधा क्रत्वा मज्मना धायसे शंसं मर्त्त देवाँश्च वेति तमाद्धोतारं ये पपृचानासो दिविष्टिषु भगमिव वृणते त इद्दुःखान्यृञ्जते दहन्ति ॥ ६ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The efficacy of medicinal research is further indicated.
A person should choose a right type of admired person as his guide. Such a man is upholder of cardinal principles and gives happiness, to all men of intellect or action and strength, if he is invited by them for their benefit. They recognize his worth for the fulfilment of their noble desires like the great wealth. On contact, such a man cures their diseases and agonies.
