उ॒त स्या वां॒ मधु॑म॒न्मक्षि॑कारप॒न्मदे॒ सोम॑स्यौशि॒जो हु॑वन्यति। यु॒वं द॑धी॒चो मन॒ आ वि॑वास॒थोऽथा॒ शिर॒: प्रति॑ वा॒मश्व्यं॑ वदत् ॥
uta syā vām madhuman makṣikārapan made somasyauśijo huvanyati | yuvaṁ dadhīco mana ā vivāsatho thā śiraḥ prati vām aśvyaṁ vadat ||
उ॒त। स्या। वा॒म्। मधु॑ऽमत्। मक्षि॑का। अ॒र॒प॒त्। मदे॑। सोम॑स्य। औ॒शि॒जः। हु॒व॒न्य॒ति॒। यु॒वम्। द॒धी॒चः। मनः॑। आ। वि॒वा॒स॒थः॒। अथ॑। शिरः॑। प्रति॑। वा॒म्। अश्व्य॑म्। व॒द॒त् ॥ १.११९.९
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
मधुरता से प्रभुस्तवन
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ।
हे अश्विनौ माङ्गलिकौ राजप्रजाजनौ युवं युवां य औशिजः परिव्राड् मदे प्रवर्त्तमाना स्या मक्षिका यथारपत्तथा वां मधुमद्धुवन्यति तस्य सोमस्य दधीचः सकाशान्मन आविवासथः। अथोत स वां प्रीत्यैतदश्व्यं सततं प्रति वदत् ॥ ९ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
O auspicious men belonging to the State and the Public you should get knowledge from that great Sanyasi who is the son of a noble and charming person and who sings sweet words to you, like a murmuring honey-seeking bee in an exhilarating state. He is impeller of Dharma (righteousness) and instructor of those who uphold knowledge and Dharma. Let him lovingly impart that sublime teaching like the head to you that is given by great scholars.
