यु॒वमत्र॒येऽव॑नीताय त॒प्तमूर्ज॑मो॒मान॑मश्विनावधत्तम्। यु॒वं कण्वा॒यापि॑रिप्ताय॒ चक्षु॒: प्रत्य॑धत्तं सुष्टु॒तिं जु॑जुषा॒णा ॥
yuvam atraye vanītāya taptam ūrjam omānam aśvināv adhattam | yuvaṁ kaṇvāyāpiriptāya cakṣuḥ praty adhattaṁ suṣṭutiṁ jujuṣāṇā ||
यु॒वम्। अत्र॑ये। अव॑ऽनीताय। त॒प्तम्। ऊर्ज॑म्। ओ॒मान॑म्। अ॒श्वि॒नौ॒। अ॒ध॒त्त॒म्। यु॒वम्। कण्वा॑य। अपि॑ऽरिप्ताय। चक्षुः॑। प्रति॑। अ॒ध॒त्त॒म्। सु॒ऽष्टु॒तिम्। जु॒जु॒षा॒णा ॥ १.११८.७
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
ज्ञानचक्षु का खुलना
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ।
हे जुजुषाणाऽश्विनौ युवं युवामवनीतायापिरिप्तायात्रये कण्वाय तप्तमोमानमूर्जमधत्तम्। युवं युवां तस्माच्चक्षुः सुष्टुतिं च प्रत्यधत्तम् ॥ ७ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The same subject is continued.
O learned men and women, you who love and serve all and are loved and served by others, you bestow upon a wise man who has got rid of all three kinds of misery, strength born of tapas (austerity or meditation etc.) that protect good deeds, so that he may dispel the darkness of ignorance and gather all knowledge. You give him the eye of knowledge and true praise.
