तद्वां॑ नरा॒ शंस्यं॑ पज्रि॒येण॑ क॒क्षीव॑ता नासत्या॒ परि॑ज्मन्। श॒फादश्व॑स्य वा॒जिनो॒ जना॑य श॒तं कु॒म्भाँ अ॑सिञ्चतं॒ मधू॑नाम् ॥
tad vāṁ narā śaṁsyam pajriyeṇa kakṣīvatā nāsatyā parijman | śaphād aśvasya vājino janāya śataṁ kumbhām̐ asiñcatam madhūnām ||
तत्। वा॒म्। न॒रा॒। शंस्य॑म्। प॒ज्रि॒येण॑। क॒क्षीव॑ता। ना॒स॒त्या॒। परि॑ज्मन्। श॒फात्। अश्व॑स्य। वा॒जिनः॑। जना॑य। श॒तम्। कु॒म्भान्। अ॒सि॒ञ्च॒त॒म्। मधू॑नाम् ॥ १.११७.६
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
कुम्भों का मधु से सेचन
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ।
हे पज्रियेण कक्षीवता सह वर्तमानौ नासत्या नरा वां यत् परिज्मन् वाजिनोऽश्वस्य शफादिव विद्युद्वेगात् जनाय मधूनां शतं कुम्भानसिञ्चतं तद्वां युवयोः शंस्यं कर्म विजानीमः ॥ ६ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The same subject continued.
O President of the Assembly and commander of the Army, O good leaders, It is your noble act that you who are absolutely truthful being present with a noble ever alert learned teacher, you arrange hundred jars of water to be sprinkled daily on the roads for the convenience of all men and for the welfare of the hoof and speed of the horses.
